Do nejjižnějších Čech ::
odstavec
2
Později jsem se ubytoval ve staré škole, kde Vladimír Diviš zřizoval okresní muzeum, a ze svého vyšebrodského sídla, zřízeného ze starého hamru, přijíždíval za námi malíř Karel Minář, zamilovaný do kraje plného architektonických památek a zvláštní citové atmosféry. V noci nás strašíval rytíř, jehož brnění chřestilo při každém kroku pozdních příchozích, a klíče z cechovního znamení zámečnického cinkaly, jako by je rozeznívala nějaká neviditelná ruka. Alois Moravec pokreslil svými veselými nápady mnoho listů pamětní knihy, zatímco grafik Karel Štěch ryl do dřeva názornou mapu kraje plnou překvapivých motivů. Společně jsme jezdívali na vypůjčeném nákladním autu daleko do kraje a sváželi do Kaplice zachraňovanou starožitnickou kořist pro muzejní sbírky. Častěji jsme však využívali slunečných dní k dlouhým péším potulkám.