Nové Hrady

Nové Hrady na Wikipedii

Související

kostel sv. Petra a Pavla v Nových Hradech

Nové Hrady, hrad

radnice v Nových Hradech

Nové Hrady, muzeum

Reference

Pouť vzpomínavá :: odstavec (38)
Pomník Alfonse Šťastného zavede naše vzpomínání hluboko do minulosti, do samého začátku minulého století. Tehdy vzrušila štěkeňské sousedy opravdu zvláštní událost. V místním kostele se konal křest dvaadvacetileté židovské dívky Anny Rosenauerové i s dvouletým nemanželským synkem, kterému svobodná matka jistě přes odpor rodičů s jedné i druhé strany chtěla získat legitimního otce. Tento synek, který se po křtu jmenuje Antonín Šťastný, zařídí si ve Štěkni obchod, ožení se s dcerou malíře Cedla z Nových Hradů, a dostává se záhy mezi nejzámožnější sousedy v městečku. Staršího syna Alfonse pošle na vysokoškolská studia a pro mladšího zakupuje v Padařově u Tábora velké hospodářství, k němuž patřilo 400 měr polí. Tento zemanský statek patříval husitskému hejtmanu Mikuláši z Padařova, který je znám v uměleckohistorických kruzích jako objednavatel vzácné iluminované bible. Mladší syn náhle umírá a jeho bratr Alfons musí nechat oblíbeného přírodovědného a lékařského studia a převzít padařovské hospodářství. Vydává knihy, noviny, zakládá selské politické hnutí, bouří proti církvi a jeho vystoupení z ní je pádným výrazem protestu hlavně proti dogmatu o papežské neomylnosti. Seznamuje se s Barákem, rediguje po něm Svobodu a své vyhraněné názory o politice a hospodářství ukládá do 20 ročníků Selských novin, které sám vydává, sám vyplňuje a pro něž má stálé patálie s úřady. Jistě svérázná postava, která si ve své době vysloužila i svérázné epitheton "padařovský filosof". Historik politických dějin v Čechách jistě zkoriguje jeho názory a význam z dnešního stanoviska, ale osobnostní a charakterovou výraznost mu upřít nemůže.
Do nejjižnějších Čech :: odstavce 12, 24-25, 29
Ta promluví k nám na mnoha místech z erboví pětilisté růže, která zůstala na svornících a sloupech gotických chrámů v Cetvinách i Českém Rychnově, v Malontách i Horním Dvořišti, nebo z portálu radnice v Německém Benešové a nad branou hradu novohradského. Staré matriky ve Svatém Kameni i v Českém Rychnově jsou psány naší mateřštinou až do století sedmnáctého; rožmberské pergameny, udílející Cetvinským mnohé výsady, hovoří k nám i po staletích krásnou jadrnou češtinou. Rožmberskou růži má ve znaku většina městeček tohoto nejjižnějšího českého kraje.
...
Rozsáhlý park, nazvaný po jedné buquoyské hraběnce Terezinino údolí, vede od Cuknštejna k Novým Hradům. Mezi lískami pobíhaly veverky, crkaly písně cvrčků, nad zákrutem cesty se klenuly větve obrovitého dubu, pod nimž ze suchého listí vyletují navečer roháči. V údolí hučí splav, z korun staletých lip bzučí včely a mezi tmavými smrky zasvitne empírový zámeček s pavláčkami a kamennými vázami, k němuž nepatří už nic jiného než vějíř nebo krinolína...
Víc historie než pulsujícího života cítíme na Nových Hradech, odkud je už jen skok k rakouské hranici, a odnepaměti zde vedla cesta do župy vitorazské. Hrad tu stál již ve dvanáctém století a ještě dnes vzbuzuje údiv hluboký příkop, oddělující vlastní hradní opevnění od města. Za husitských válek bylo dobyto Janem Bzdinkou, před bělohorskou bitvou je vypálil Dampier a za rok nato se zmocnil hradu Buquoy, v jehož rodě se novohradské panství udrželo až do konce druhé světové války. Buquoyské památky, uložené v hradním muzeu, skličují českou duši mnoha přesmutnými vzpomínkami.
...
Z Nových Hradů spatříme jako na dlani barokní dvojvěží Dobré Vody, poutního místa, kde je plno umného řezbářského díla a poezie. Zdejší hojivou vodu znali již Rožmberkové a její blahodárná moc vyléčila mnoho nemocných. Kopčitá cesta nás dovedla do Hojné Vody. Hledal jsem zde myslivnu, kde bydlíval o prázdninách Zikmund Winter a kde napsal své nejznámější dílo Mistr Kampanus. Před padesáti lety sděloval své srpnové dojmy v jednom dopise, poslaném spisovateli Karlu V. Raisovi.