Do nejjižnějších Čech ::
odstavce
12, 25
Ta promluví k nám na mnoha místech z erboví pětilisté růže, která zůstala na svornících a sloupech gotických chrámů v Cetvinách i Českém Rychnově, v Malontách i Horním Dvořišti, nebo z portálu radnice v Německém Benešové a nad branou hradu novohradského. Staré matriky ve Svatém Kameni i v Českém Rychnově jsou psány naší mateřštinou až do století sedmnáctého; rožmberské pergameny, udílející Cetvinským mnohé výsady, hovoří k nám i po staletích krásnou jadrnou češtinou. Rožmberskou růži má ve znaku většina městeček tohoto nejjižnějšího českého kraje.
...
Víc historie než pulsujícího života cítíme na Nových Hradech, odkud je už jen skok k rakouské hranici, a odnepaměti zde vedla cesta do župy vitorazské. Hrad tu stál již ve dvanáctém století a ještě dnes vzbuzuje údiv hluboký příkop, oddělující vlastní hradní opevnění od města. Za husitských válek bylo dobyto Janem Bzdinkou, před bělohorskou bitvou je vypálil Dampier a za rok nato se zmocnil hradu Buquoy, v jehož rodě se novohradské panství udrželo až do konce druhé světové války. Buquoyské památky, uložené v hradním muzeu, skličují českou duši mnoha přesmutnými vzpomínkami.
Nové Hrady, hrad
