Do nejjižnějších Čech ::
odstavce
11, 13
Řeka Malše dává této krajině melodii a v blízkosti jejích břehů nalezneme nejvíce přírodní a architektonické krásy i historických reminiscencí. Na samých rakouských hranicích leží Dolní Dvořiště, kde nad čtvercovým svažitým náměstím stojí jeden z nejkrásnějších kostelů vrcholné jihočeské gotiky. Jeho interiér dělí šest osmibokých sloupů na trojlodí, v němž kamenická práce se dobrala jedinečné jednoty a čistoty. Žulová kazatelna i pokladnice, všechna ostění i žebroví síťové klenby jsou projevem jemného cítění a dotvořeného slohu, jehož monumentalita působí zvláštní střízlivou krásou, která není studená, velikostí, jež neomračuje. A ještě nad jednou véd jsem se zamyslil právě v Dolním Dvořišti. Tady se narodil německý spisovatel Hans Watzlik. Jeho postoj byl vždycky vyhraněně protičeský. Nechceme tomuto autorovi podjaté upřít jeho skutečné zásluhy o šumavskou vlastivědu. Watzlikúv otec, který byl poštmistrem v nedalekém Rožmitále, cítil až do skonu vřele česky a těžce nesl synův ostentativní příklon k odpůrcům. Jak milujeme a jak je nám blízko Adalbert Stifter, Goethův spřízněnec po duchu, který se dovedl tak jemné a láskyplně vcítit do rodné krajiny a přitom nezaujaté pochopit i její českou duši!
...
Krása kostelů, dolnodvořišťského a rychnovského, byla důvodem k žárlivosti mezi osadníky a zároveň zdrojem jedné pověsti. Stavitel dvořišťského chrámu zaměnil prý omylem plány své stavby s plány kostela v Rychnově nad Malší. Byl za tuto záměnu oběšen na vrchu Golgenbergu a jeho tělo pochováno pod schody na kazatelnu. Od té doby přezdívali Rychnovským šibeničníků.
kostel svatého Jiljí v Dolním Dvořišti
