Rožmberk, rybník

Rožmberk, rybník na Wikipedii

Související

Obrázky

Rožmberk, rybník

Reference

K metropoli kraje :: odstavec 19
U Zlivi začíná Bezdrev, po Rožmberku největší z českých rybníků.
Třeboň :: odstavce 38, 53-54, 63
Z Lutové už není daleko k rybníku Staňkovskému, který je z jihočeských rybníků nejdelší. Měří po délce sedm a půl kilometru, jeho obvod přes zi km a u hráze dosahuje hloubky 16 m. Jeho písčité pláže, vroubené pásy lesů, plné překvapivých zákrutů a střídavých scenérií, lákají všechny milovníky koupání. Rozlohou ho předčí Rožmberk, jehož katastrální plocha měří 711 ha, zato nejdelší hráz má Ženich, dlouhou přes 3 km. Nejstarším rybníkem v kraji je Dvořiště a rybník Holenský, největším počtem ostrovů se může zase pochlubit Velký Tisý.
...
Jistě na hrázi Kaňova stála i tehdy kamenná socha svatojanská pod duby, které přetínají jemnou vlnu Dunajovické hory, a jistě odbočil kolem Rožmberské bašty na rožmberskou hráz, aspoň na chvíli se zadívat přes prosvítavou hladinu k Staré Hlíně, kde je předlouhý starý kamenný most - a stranou, nad třeboňskou věží, se jemně rýsuje trojhřbetí Novohradských hor.
Tento vodní gigant s mohutnou hrází nepřipomíná svým jménem jen Rožmberky. Do jejich historie byl nejdůvěrněji zasvěcen archivář Václav Hadač, jehož monografická práce dosud čeká na své vydání. Na jiném místě jsme pozorněji vysledovali Krčínovo působení i život, ale kamenný kříž s vtesaným znamením "trojrybí" nám přivolal jinou tvář, jejíž bronzovou podobu nechali vděční rybáři zasadit do kamenného památníku na hrázi Světa. Syn historik zvěčnil podobu svého otce Josefa Šusty, ředitele třeboňského panství, ve své knize vzpomínek tak citlivě, že vystupuje před námi jako živá.
...
Z Červeného Dvora za Krumlovem byli vysazeni do bobrovny, která byla pro ně zřízena u bašty rybníka Rožmberku, a svěřeni péči baštýře Herdy. Nevedlo se jim valně a poslední z nich tu zašel snad žalem nad svou samotou roku 1882. Přirozené bobří stavby stály ještě před sto lety na Nové řece u Ostrůvku a u Ohnuté, kde se zachovaly nejdéle.
Obděnická pouť :: odstavec 42
Lidová spravedlnost, jejíž vážky nebývají vždycky citlivé ani úzkostlivě přesné pro subtility lidských činů a kterou také odpuzuje každá složitost příčin, přisoudila mrtvému Krčínovi nesmírné tresty. Musí aspoň v pověsti sám táhnout hlubokou strouhu pod obděnickým hradem za hlasitého práskání čertova biče, musí za mlhavých sychravých nocí jezdívat o půlnoci na vozíku, taženém černými kocoury, v úžlabí mezi rybníky Rožmberkem a Kaňovem za hrozného lkaní a hořekování. V jiné pověsti jej rohatý nemilosrdně bičuje při orání Zlaté stoky v lese Hradecku, a když vzpínající se Krčín vylomí článek řetězu, vyroste z něho dub, nazvaný podnes Dračí. Poetičtější rozpomínka přivede na jeho pohřeb všechny hastrmany, jimž vybudoval tolik domovů.