-
Rošice ::
odstavec
32
Jak rušněji tu bývalo dříve. Za časů Šaldových návštěv byla ještě v čerstvé paměti rázovitá postava starého majitele. Její tvář nám zachovalo vyprávění Aloise Jiráska. Jeho "starosvětský obrázek" nazvaný prostě "Talacko" je vlastně podobiznou šlechtického vlastence z předbřeznové doby Talacka z Ještětic, starého mládence a žoviála, obdařeného samorostlou bodrostí a vtipem. Měl svá podivínství a zvláštnůstky, projevující se v úsloví i každodenních zvyklostech, o nichž se ještě do nedávná zachovalo ústním podáním v kraji mnoho zkazek. Historický vypravěč uplatnil v této figurce vrozený smysl pro barvitý detail a s citlivostí sobě vlastní vyvolává zároveň atmosféru prostředí a doby. Kolorovaná kresba Louisy Berkové ze čtyřicátých let minulého století nám ho představuje docela jinak. Sebevědomý zrak nad černým podsebitím kníru zří na nás s vážností, která přísluší k červenému, zlatem vyšívanému fraku, v němž se urozený pán vypravoval buď na sněm nebo ke korunovaci. V zámečku jsem ještě viděl jeho stavovský kord. Celé století nás dělí od života, poutavě vyprávěného Jiráskem, i od portrétu, jejž namalovala Louisa Berková...
-
Hlasy domova ::
odstavec
161
Ještě jedné návštěvy vzpomeňme v Blatné. V červnu roku 1901 vyjel si po stopách pana Lva z Rožmitála do jeho kraje Alois Jirásek a z Blatné i Rožmitála poslal pozdrav svému příteli Mikoláši Alšovi. Snad tehdy navštívil i Bratronice, aby zhlédl zámek a ověřil si údaje o vlasteneckém šlechtici Talackovi z Ještětic. Napsal o něm povídku, která patří mezi nejkrásnější z jeho drobných próz.
Talacko
