Prosté motivy

Prosté motivy na Wikipedii

Související

Odkazy

Reference

Do šumavského Podlesí :: odstavec 57
U Štítkova se vysoko zvedá kraj a jako na dlani vidíte odtud Pržmo i Elčovice, Boubín s Bobíkem, helfenburský hrad, a na severní straně Třemšín. Pod dojmem krajinomalby Nerudových "Prostých motivů" sestupoval jsem od bílé kapličky k Svaté Máří, která se z této strany zdá opravdu ležeti v dolině, zatím co od druhé kapličky, stojící u vimperské silnice, vidíme ji zase na vršíčku. Bylo podmračno, větrno: sluneční hodiny na faře neukazovaly čas, fara zela prázdnotou, kostel byl zavřen a v hospodě neměli ani chléb. Zdánlivě se nezměnilo nic, všechna stavení pamatují Jana Nerudu, Boubín měl stejnou čepičku z mračen jako za jeho návštěvy, ale z celé vsi čišel chlad a prázdno, které jsem zaplňoval vzpomínkami. Jda s kopce kamenitou cestou dolů k Vimperku, utěšoval jsem se přírodou: v zeleném ovse rozkvetlým fialovým hadincem, pod břízami planoucí muchomůrkou a na mezi něžným pousmáním rozkvetlé šípkové růže...
Vlachovo Březí :: odstavce 12, 15, 42
V jejich jiskřivém zrcadle se pomalu ztrácela jiná sličná tvář dívčí, také horoucně milovaná a vzpomínaná, nad jejímiž osmnácti lety se předčasné zavřel hrob na podčapelském hřbitově v kraji berounském. Terezie Macháčková - Tereza á Gesu z "Prostých motivů" ?
...
"Binokl na očích, v ruce hůl" kráčel zjitra zámeckou zahradou vlachobřezskou, pobzukuje sí nové verše do "Prostých motivů", aby se zastavil na výšině U svatého Ducha a potom zase na starém židovském hřbitově, plném omšelých náhrobků a ticha. Co chvíli zatahal za černou šňůrku cvikru, mačkaje roztržitě viržinku "blondýnku", zatím co mu hostitelčína péče připravovala k obědu pstruhy i raky a Anička slunný pokoj, změněný později v hraběcí ložnici. Odtud dlouze vyhlížíval k Líbinu přes husinecké údolí na prachatickou stranu a zase k lesu Hradišti.
...
Dívala se za Vámi svým hlubokým zrakem, když jste tehdy odjížděl z hraběcího sídla zase někam k Vídni, ale jedna sloka "Prostých motivů" nám napovídá mnoho i z vašeho loučení.
Prácheň :: odstavec 13
Na vápencovém vrchu Pučance, který je dnes chráněnou reservací, ještě sídlí výr a navečer vzlétá na pastviny lelek kozodoj. Rostou tu nádherné okrotice, hvězdičky bělozářek, prorostlík, bažanka i marulka klínopád, hlaváč a kopretina chocholičnatá, ale největším překvapením je tu tořič, ten tořič, který Jan Neruda umístil ve svých "Prostých motivech" na hřbitůvek u Svaté Máří, kde nikdy růsti nemohl. Tořič! - Marně pátrám v paměti a marně mapuji všechny Nerudovy cesty z Vlachova Březí, z nichž žádná nevede sem, na Pučanku...
Vlachovo Březí :: odstavec 43
Dívala se za Vámi svým hlubokým zrakem, když jste tehdy odjížděl z hraběcího sídla zase někam k Vídni, ale jedna sloka "Prostých motivů" nám napovídá mnoho i z Vašeho loučení.