Blatná, borovice v zámeckém parku

Související

Reference

Hlasy domova :: odstavec 139
Mladý malíř nemohl si věru stěžovati na nudu časové prázdně, měl v okolí mnohý motiv, lákající svou zvláštní náladou, jíž hověla citová křehkost jeho pokolení - a zámek sám, kol dokola obklopený stromovím a vodou, byl schopen vyvolati na citlivé sítnici mnohou barevnou dumku. (Vždyť i Václav Jansa dojížděl sem ze Lhotky mnohokrát malovat rozsochatou borovici ve starém parku, která mu učarovala.) Rozměrná kresba zámeckého nokturna je pádným svědectvím tehdejších malířových zálib i zajímavým dobovým dokumentem. Viktor Stretti maloval jej s více stran, i návsi okolních osad, ale jeden z jeho raných leptů, představující rybolov na Blatensku, krásný svou komposiční soustředěností a postižením mlhavé atmosféry pozdního podzimu, je podnes chloubou i hodně náročné grafické sbírky.
Hlasy domova :: odstavce 23, 58
Rosa tiše padá, na palouku hlasitě syčí kosa, vychází večernice, od bříz zazvonil dívčí smích — ale tobě náhle klíží oči prach popelu mrtvých ... Krajino rodná, odhozený oříšku Popelčin, mnohá překvapení máš ještě schystána pro mé nedočkavé srdce — ale věř, neslušel by ti jiný šat, než právě tento režný. Jinému by byl směšný střelec v dřevácích a kalmuku, vážně kráčející s dýmkou brambořištěm jako tetřev na borovici, mne však neruší. Patří do této krajiny, jako nad úvoz stín plané hrušně, v němž tak dobře se svačívá v čase žňovém hospodáři i chase. Každá honosnost tu jaksi pobuřuje ... Jako třeba onen neúměrný žulový pomník, který daly na tomto malém hřbitůvku postaviti rodičům děti z Ameriky. Já vím, já vím ... ale i dík má býti u nás vyjádřen spíš kradí a náznakem — a pak — není třeba příliš vysvětlovati, kdo a proč jezdíval odtud za "velikou loužk. Víc upřímné zbožnosti a vděku vyzařovalo z přivřených očí mladé maminky, jež se tu tiše modlila nad rozkvetlým hrobem. Odběhla zřejmě od práce — a já cítil stud i provinění, že jí přece jen, byť nechtě, překážím svou přítomností. Jsou chvíle, kdy chce být člověk sám, docela sám ...
...
Mladý malíř nemohl si věru stěžovati na nudu časové prázdně, měl v okolí mnohý motiv, lákající svou zvláštní náladou, jíž hověla citová křehkost jeho pokolení —- a zámek sám, kol dokola obklopený stromovím a vodou, byl schopen vyvolati na citlivé sítnici mnohou barevnou dumku. (Vždyť i Václav Jansa dojížděl sem ze Lhotky mnohokrát malovati rozsochatou borovici ve starém parku, která mu učarovala.) Rozměrná kresba zámeckého nokturna je pádným svědectvím tehdejších malířových zálib i zajímavým dobovým dokumentem. Maloval jej Viktor Stretti s více stran, i návsi okolních osad, ale jeden z jeho ranných leptů, představující rybolov na Blatensku, krásný svou komposiční soustředěností a postižením mlhavé atmosféry pozdního podzimu, je podnes chloubou i hodně náročné grafické sbírky.