Novosedly

Novosedly (okres Strakonice) na Wikipedii

Odkazy

Domovská stránka

Reference

Pouť vzpomínavá :: odstavce 24, 25, 31, 34
Sedmileté dětské království ve Strašicích skončilo maminčinou smrtí a změnilo se vše. Otec se čtyřmi dětmi se stěhuje do Novosedel, blíž k dráze a městu Strakonicům. Dominantu kraje tvoří "Kátoucká hora" se spečenými valy pravěkého hradiště, k níž je soustředěn děj balady Čelakovského z "Ohlasů písní českých", nazvané "Svatební den". Tenkráte se jí žáčkové celého okresu strakonického učívali nazpaměť. Pod horou je starodávný můstek, pojmenovaný po Žižkovi, z roviny se zvedá zámeček Střela a tmí se Šibeniční vrch, kde prý hrával Švanda dudák viselcům. Na obzoru dýmají komíny strakonické fezárny a zbrojovky a melodii kraje vyzpívává řeka Otava.
...
Pan řídící Ullrych nalezl v Novosedlech zcela odlišné prostředí, než bylo ve Strašicích. Kraj byl sice bohatší, ale větší část vesnice propadla alkoholu, čtyři nejkrásnější usedlosti přišly na buben a mladí hospodáři neznali jiné zábavy než denní vysedávání v hospodě. Proto musil své vychovatelské úsilí zaměřit především na dospělé. Založil ve vsi Pošumavskou jednotu, hospodářský spolek, hasičský sbor a ochotnické divadlo. Ve školní kolně stála celý rok nová stříkačka s plátěnými vědry na hašení. Když ve vsi hořelo, byla to zpravidla dcera Lidunka, která musila hasičské nářadí připravit k prvnímu použití, než z polí přiběhli skuteční hasiči. Dveře do školy se netrhly zejména v senách, kdy je čas rojení včel; a pan řídící musil mít stále přichystaný trokar pro případ, že některá pasačka se příliš zabere do hry a krávy nechá pást na mladém jeteli.
...
Alík ostatně nebyl jen miláčkem rodiny, ale těšil se i přízni ouřední. Kdykoliv přišel ze Strakonic zvisitýrovat školu pan inspektor Dyk, nejenže Alíka pohladil, ale Alík směl být přítomen i tak důležitému úkonu, jako byla inspekční konference. Nebývaly bouřlivé jako na jiných školách, kde zjistil neopravené sešity a děti při zkoušení málo uměly. Pan inspektor Dyk těšil se mezi učitelstvem upřímné vážnosti nejen pro své osobní chování, ale í pro svou činnost mímoúřední. Jeho vzdělání vynikalo vysoko nad běžný průměr a vyznal se v mnoha oborech. Vydal pro potřebu škol "Místopis okresu volyňského" i "Popis okresu strakonického", založil strakonické museum, zasloužil se o zřízení gymnasia ve Strakonicích, přednášel i v nejodlehlejších obcích a učitele zbytečně nesekýroval. Samozřejmě, že v Novosedlech obzvláště ocenil mravenčí práci pana řídícího.
...
Zadní Zborovice, kam byl řídící Ullrych poslán, aby zlepšil vzájemný poměr mezi občanstvem a školou, zkalený povahou jeho předchůdce, mají docela jiný ráz než Novosedly. Svažitý terén s chudou písčitou půdou vyžadoval od drobných zemědělců obezřetné hospodaření a těžko získávaný peníz nutil k šetrnosti. Odlehlost od železnice i okresního města vytvářela zde podminky pro kulturní práci školy, s vděkem od sousedů přijímanou. Ze školy postavené o samotě na kraji obce je nádherný pohled na šumavské vrcholy, jejichž dominantu tvoří zasněžený Javor, táhlá vlna Boubína i špičatý Bobík. Sousední Třebohostice, Doubravice a Krty si zachovaly mnohé památky barokní selské architektury, zvlněná krajina skýtala malířovu oku mnohý lákavý motiv, ale Bohumilovi, který sem dojížděl z Prahy na svátky a prázdniny, stýskalo se přece jen po řece Otavě.
Prácheň :: odstavec 56
Slyšeli jste někdy mluvit venkovany od Strakonic, kteří poslední slabiku vždycky zpěvávě protáhnou? Představte si naši bábu, která právě vchází do školy a bodře lichotí ženským slabostem paní řídící: "Milostpaní jako abatyše, slečinka tváře krev a mlíko, zuby jako Eliška - paní řídící v Novosedech má dva syny..." I mistr tesař se utne a naší bábě se každá veselka vždycky nevyvedla. Do jednoho statku nesměla vejiti ani na dvůr. Jen ji hospodyně zhlédla, už zahořekovala: "Bábo, že jste si nohu nezlomila, když jste k nám prvně vešla."
Prácheň :: odstavec 36
Slyšeli jste někdy mluviti venkovany od Strakonic, kteří poslední slabiku vždycky zpěvavě protáhnou? Představte si naši bábu, která právě vchází do školy a bodře lichotí ženským slabostem paní řídící: "Milostpani jako abatyše, slečinka tváře krev a mlíko, zuby jako Eliška — pani řídící v Novosedech má dva syny..." I mistr tesař se utne a naší bábě se každá veselka vždycky nevyvedla. Do jednoho statku nesměla vejíti ani na dvůr. Jen ji hospodyně shlédla, už zahořekovala: "Bábo, že jste si nohu nezlomila, když jste k nám prvně vešla ..."