Obděnická pouť ::
odstavce
3, 31, 45
Tato krajina je spjata s jihočeskou historií jménem nejslavnějšího rybnikáře Jakuba Krčína z Jelčan. Zde žil svá poslední léta a zde je i jeho hrob. Na cestě k Nálesí tiše přeprchalo do ovsů, na pahorcích mezi strništi, suchým hrachoviním a podmítkami se matně leskly obrovité kameny a z šedivého obzoru zazněl náhle vysoký hlas křídlovky. Jaký mohutný balvan jako menhir a jaké podivné jméno: Vríkamm. Lidová pověst jej spojila s prohranou Čertovou sázkou a moje vzpomínka s nedělním dopolednem, kdy děvčata spěchala na pouť se zpěvníčky v rukou a zvon Kateřina, svátečné naladěný, zval z románské obděnické věže všechny osadníky k slavné zpívané mši. Táhlá melodie mariánské písně se sladce linula z přeplněného chrámu, když slunce, náhle vysvitnuvší z roztržených mračen, stříbřilo vlasy starců a pozlatilo dětské oči, nedočkavě toužící po dobrotách, lákavě vystavených v krámcích.
...
Po dostavění Rožmberka buduje si v krajině sedlčanské lepé renesanční sídlo, zámek Krčínov u Křepenic, skromnou repliku rožmberské Kratochvíle. Sličnost obytných křídel je tu ovšem po krčínovsku vyvážena strohou účelností hospodářského stavení. Přikupuje zámek obděnický, který nákladně opravil, a renovoval zdejší chrám, což je vyznačeno na klenbě jménem i letopočtem. Dále své zboží rozhojňuje o Petrovice, Skoupý, část Horní Lhoty a jiné vsi, takže se stává natolik zámožným, aby mohl i většími částkami zakládat některé špatně hospodařící feudální velmože, jako Petra Voka z Rožmberka a Jana Jiřího ze Švamberka, a být častějším a jistě nepříjemným věřitelem měšťanů budějovických. V celé krajině nalezneme stopy jeho stavebnictví.
...
Stojíme u rybníka pod obděnickým kostelem.
Obděnice, kostel
