Strakonice ::
odstavec
45
Ani čas, ani vzdálenosti společenské a životní, neporušily toto dojemné přátelství. Stařičký Plánek v neumělé, ale procítěné elegii "Želozpěw nad potátou lipou" želel nejen poraženého stromu, svědka chvil přátelských - ale ulevil si kvílivě i nad smrtí druha nejvěrnějsího, jehož dílo se zatím stalo jedním ze základních pilířů české poesie.