Třeboň ::
odstavce
15, 45
I jména míst tu rozeznívaji klávesnici citu ozvěnami dávného času. Vyslovte si aspoň některé z nich! - Zablátí a Mazelov, Smrhov a Přeseka, Frahelž a Flughaus - Dunajovice, Lomnice, Slověnice... Zastavte se u rybníků a ptejte se na jejich jména! Uslyšíte je jako zaklinadla, píseň nebo vábení: Koclířov, Tisý, Vydýmač, nebo Zabov, Námětek a Kaňov - Naděje, Hospodář, Krčín - Ptačí blato i Potěšil.
...
Ve Lhotě už měli před první světovou válkou scelené pozemky, Mazelov zas svého písmáka Václava Frolíčka. Zachoval se i "pelikán" na trhání zubů, s kterým kovářka Fiřtová uměla prý zacházeti lépe než mnozí zubní lékaři, vydatněji technicky vyzbrojení. Viděl jsem jej na vlastní oči u ševětínského lékaře dr. Suchana, známého v kraji svou rázovitostí a osobitými lékařskými metodami. Poseděl jsem s ním v hospodě, kde čepovával trunk Šimon Lomnický z Budce, Rudolfem II. na básníka korunovaný a jako básník dvorský obdařený hojnými příjmy. Po bitvě bělohorské byl prý pro jednu bouřlivou píseň ztrestán stem ran, zchudl a žebral, nazývaje sám sebe Ptocheus. Jung-mann vypočetí na 42 jeho spisů obsahu náboženského, moralistního i satirického. Nejšťastnější dobu života prožil asi v Ševětíně, kde spisoval, šen-koval a jeden čas i rychtařil, pobyv tu po boku své druhé manželky 34 léta.
Mazelov
