Do nejjižnějších Čech ::
odstavec
42
A jak pominouti tebe, návsi blanská, celá proměněná v záhony hlavatice, pro niž si jezdily v jarním čase hospodyně z celého kraje. Ani pro dětské hry tu nenechala místo selská praktičnost, jež nás nezmate ani dvěma kamennými božími mukami, postavenými nad zelím, tuřínem a mrkví. Vždyť i krásná pozdně gotická archa nalezla útulek v jednom selském stavení jen proto, že mohla posloužit jako slepičí kukaň.