Do nejjižnějších Čech ::
odstavec
27
Pod chrámovou věží je rozloženo město, opředené tichem a vzpomínáním. Překrásná radnice s renesančním štítem vyvolává rušnější život minulého času. Odtud byl oznamován začátek jarmarků znamením dřevěné ruky se vztyčeným mečem, zde býval hák, jímž na hodinu bývali v pokutném koši vyzdvihováni pekaři, kteří nedobrou váhou pečiva šidili své zákazníky. Empírová "rezidence" má ještě původní balustrádu, fasády i krásné členění vysokých oken. V jedné uličce mě překvapila primitivní kamenná soška Madony, stojící přímo na chodníku. Klášterní chrám servitů mě okouzlil hvězdicovou klenbou a empírový "nový" zámek krásou svého parku. Vzácné stromy a keře, jako jinany, tulipánovníky a lonicery se tu střídají s krvavými buky, lipami a kaštany. Měkká zeleň trávníku, voda a kamenné vázy, cesty i písčité pěšiny tvoří krásné prostředí rozjímavým procházkám. Široké rozhledy do třeboňské roviny jsou prosvíceny modrem a vodou, oblačnem, ptačím zpěvem i tesknými vůněmi vánku, který je chladivý i v největších parnech.
pokutný koš
