• 
• 
• 
• 

Střížov

Střížov na Wikipedii

Související

kostel sv. Jiljí ve Střížově

Reference

• K metropoli kraje :: odstavec 159

  Nějaká babička zalévá hroby a ty se díváš k řece na zvláštní kůl, stojící dole na bělidle. Dozvíš se od jiné doudlebské panímámy, že je to "děvka" na ždímání prádla, a tvá zvídavost je odměněna i jinak. "Ať se v městě strojejí, kerak chcou," říká - a už mi ukazuje starý doudlebský kroj. Sluší jí, jen co je pravda. Dole u dřevěné lávky zpívá husopaska, a než pohladíš očima rozchodníky, vejdeš pod košatými štěpy do mlýna, kde je na letním bytě malíř Ota Matoušek. Všechny kapličky, všechny staré lípy (a není jich tu málo) obešel se svým malířským nádobím, aby do své hutné malby sevřel těžké obzory starého Doudlebska. Vezměme si opatrně do očí siluetu kostela ve Svatém Janě i obrys Střížova a Slepičích hor, než se vydáme do strání ke Kamennému Újezdu.

• Krajina mýtu :: odstavce 48, 53

  Na pokraji lesa za Komařicemi jsem spatřil zvláštní druh javorů, srna vyběhla z ovsa, a na západní obzor vystoupila silueta střížovského kostela s pozadím Kleti, na jihu se zvedla Todeňská hora se Strádovem a Sedlem, východněji bylo vidět horu Kohout, Novohradské hory a borovanský kostel.

  ...

  Dávno už vyschla ve Střížově románská křtitelnice, jejíž vodou byl křtěn, jen ve statku u Strychů zůstal sloup a svědectví zkazky o křestném hodokvasu pod jeho krovem, sesulo se i tarasení roubené studně, která zachovala přes fanatickou nepřízeň časů v paměti této krajiny jeho jméno. Jak byly v nedávných letech objeveny i základy jeho rodného dvorce, je jiná legenda, tentokrát pravdivá.

• Poutní místo :: odstavec 49

  Oklikou se vracíme k Římovu, míjejíce na mezích keře s lískovými oříšky, které dozrávají teprve s ovsem, a nad střechami všech vesnic strmí přírodní oltáře staletých lip, ať už je to v Kladině nebo v Branšovicích, v Doudlebech, Střížově či v Kamenném Újezdě. Křepelka volá své "pět peněz" - a do hlasů klekání kvokají od žita bažanti.