Hlasy domova ::
odstavce
172-173
Vypravíme se přes lesy cestou necestou na rozcestí k Újezdu, kde stojí dub s obrázkem, a říká se tam "U ženatého dubu". Někde v těchto končinách stával jiný dub, na trojmezí tří panství, lnářského, blatenského a drahenického. Pod ním prý se seslí o podzimních honech tři šlechtičtí majitelé a každý seděl na své půdě. Tento dub jsem už, bohužel, nenalezl.
Od "ženatého dubu" projdeme lesní tmání k Chobotu, kde bývala obora s černou zvěří, z níž dnes jen občas zakvokají bažanti. Je to malá ves s družstevním hospodařením, patřící katastrem do tří obcí: Uzenic, Myštic a Skaličan. Tady vlastně začíná rybník s překrásným pojmenováním Labuť, v jehož nejzazším cípu se ozývá hlučné káchání z kachní farmy nedávno zřízené. Travnatá cesta, plná rosy a stínů, vyvede nás do luk, za nimiž pod kostelní věží je stulena škola s několika chalupami. To je Černivsko.
Ženatý dub
