-
Prácheň ::
odstavec
35
Krásné pěšinky a cestičky na ostrově, v anglický park proměněném, kolikrát jsem obdivoval váš topol balzamický, hlohy, mukyně i lonicery, dřišťál a borovici Weimuthovku! Veverky skotačily v rozložitých korunách a na rozsáhlém palouku ujížděl jezdec jakoby vystřižený z některé staré rytinky a do vln Otaviných vklouzla užovka, zasvítivší žlutými půlměsíčky. Nerušme milence a neplašme srn! Pod těmito krásnými loubími zadumaně chodíval i máchovský lyrik Rudolf Mayer. Což nevidíte padající hvězdu? Tolik miloval noc...
-
K metropoli kraje ::
odstavec
131
Byl modravý slunečný den. Celá stráň žloutla rozkvetlým starčkem Fuchsovým, nad nímž cosi do vzduchu kreslila křídla bělásků, a zase z temné zeleně stínu zasvitly červené plody dřišťálu i bílé květy ptačince velekvětého, bělozářky větevnaté a mařinky vonné. Pospíchající řeka se přelévala přes kamení, pamatující víc, než může obsáhnout paměť i několika lidských pokolení.
-
Prácheň ::
odstavec
19
ó, krásné pěšinky a cestičky na ostrově, v anglicky
park proměněném, kolikrát jsem obdivoval váš topol
balsamický, hlohy, mukyně i lonicery, dřišťál a borovici Weimuthovku! Veverky skotačily v rozložitých
korunách a na rozsáhlém palouku ujížděl jezdec jakoby vystřižený z některé staré rytinky. Nerušme milence a neplašme srn! Pod těmito krásnými loubími zadumaně chodíval i máchovský lyrik Rudolf Mayer. Což
nevidíte padající hvězdu? Tolik miloval noc ...
V Zářečí kvetou z jara hrušně truskovky a řeka
Otava si pod starým mostem vykasala své vlnky jako
do tance.