K metropoli kraje ::
odstavce
130, 164, 171
Lesní stezkou mezi maliním jsme ještě téhož dne sestupovali k Dívčímu Kameni, jehož světlé kamenné zdivo strmělo z ostrožny nad stříbřitým pásem řeky. Zastali jsme tu brněnského archeologa dr. Josefa Poláška u chaty pod hradem s dvěma studentskými brigádnicemi, z nichž jedna na slunci bělila prádlo a druhá cosi kutila na improvizované plotně vedle chaty. Přijal nás vlídně a pochlubil se nám pravěkými nálezy ze starší a střední bronzové doby, ať to byl spirálově stočený náramek nebo bronzová sekyrka, ale dvě stě jantarových korálků, které patří mezi nejcennější nálezy svého druhu ve střední Evropě, nám bohužel nemohl ukázat. Než vody příští přehrady zaplaví zde celé údolí, byla zde zřízena tato výzkumná archeologická stanice, my využili příležitosti a prohlédli si s archeologem celé hradiště nad soutokem Křemžského potoka a nakreslili si celou scenérii se zákrutem řeky. Mezitím nám sdělil několik zajímavostí. Z původního hradiště se mnoho nezachovalo... Když rožmberský stavitel dostal za úkol postavit zde feudální sídlo, použil nalámaného kamene z původního hradiště ke stavbě středověkého hradu, pranic se neohlížeje, že ničí starou stavitelskou památku. Proto většina pravěkých nálezů je z předhradí a podhradí.
...
Za Pozděrazí zvážní Vltava zamyšlením smrčin, zahleděných do stříbra řeky, a těžko je pak se ubránit vzpomínavému stesku zříceniny, jejíž jméno je tak mnohoznačně vábivé: Dívčí Kámen.
...
K těmto rozvaleným zdem a nočnímu lkám patří stejně zahoukání výrovo, které tu děsívalo v bezesných tmách i pozdního kajícníka pana Oldřicha z Rožmberka. Po životě naplněném podlostmi uchýlil se do zdejších zdí, aby v nich poustevničil celých dlouhých sedm let. Žádný historik už přesně nezjistí počet zfalšovaných listin, zlehčených mincí a padělaných pečetí této rožmberské šelmy, jež ve sklepení svých hradů tolik husitských kněží a odpůrců k smrti umořila. Když se dost narušil slova, daného pod rytířskou ctí, přestěhoval se s dcerou Anežkou na Dívčí Kámen, ale i tady jej nakonec našla trestající ruka Páně. Žádný smrtelník nevymyslil by pro něho spravedlivější trest: najednou v něm ožilo svědomí a lidský cit. On, jenž bez zachvění se dovedl dívat na tolikerá umírání, zhroutil se po zprávě o úmrtí synově, a sotva ho převezli na Krumlov, skonal lítostí. Neuvěřitelné - ale pravdivé.
Dívčí Kámen
