-
K metropoli kraje ::
odstavec
106
My půjdeme polními cestami k "Peřtátu", jak zde nazývají staré hornické městečko Rudolfov, v jehož okolí jsou zavalené šachtice bývalých zlatých couků, v kterých se dolovalo už v dobách Václava IV. V kostele svatého Víta objevili budějovičtí muzejní pracovníci překrásnou gotickou Madonu, která je dnes chloubou Alšovy jihočeské galerie. Z výšin u města je nejkrá-nější večerní pohled do budějovické roviny, kdy nazlátlé, vysoké nebe se zrcadlí v mnoha rybničních hladinách a celý kraj je ponořen do modré, rozvíravé hloubky. Nedivím se pranic, že se zde usadil malíř Jiří Probošt, Kojanův žák, neboť nenalezl by jinde malířštější hodnoty širokých krajinných panorámat než tady. V střídání proměn za všech ročních dob byla to jistě inspirace nevyčerpatelná.
-
Krajina pod Křemešníkem ::
odstavec
2
Město, založené v třináctém století kolem kostela svatého Víta, bylo už za Václava II. vypleněno a spáleno, později znovu osazeno a opevněno dokladným hrazením, neboť jeho přirozená poloha neskýtala dost bezpečí obyvatelstvu, zabývajícímu se většinou poctivým dílem soukenickým. Podléhajíc různým vrchnostem, zprvu církevním, později panským, nezasáhlo v husitských dobách nějak pronikavěji do osudu království, i když bylo tehdy spravováno husitskými hejtmany. Novému hnutí dalo jedinou výraznou postavu, táboritského kněze Mikuláše z Pelhřimova, který na koncilu v Basileji sehrál vynikající roli, představuje jako oponent Aeneáše Sylvia nejradikálnější myšleni české reformace.
-
Na Soběslavská blata ::
odstavec
6
Klenba gotického špitálního kostela svatého Víta spočívá na dvou tenkých pilířích, ale kromě architektury a několika chatrných obrazů už tu nespatříme nic zajímavějšího. Hláska hradu patří třináctému století, Smrčkovský dům na náměstí zčásti gotice, ale stavení nejproslulejší, zbudované u bývalých parkánů, dům pana Petra Voka, má všecky znaky vyspělé renesance. Renesanční velmož rožmberský vystavěl si toto sídlo jako občasný ložument na cestě do Prahy, aby jej v závěti odkázal sličné Zuzance Vojířové z proslulého fraucimoru bechyňského, kterou nejvíce zahrnoval svou přízní ještě za živobytí své urozené choti, paní Kateřiny. Tento milostný příběh je dobře znám z novelistické práce Františka Kubky, jehož zralé umění nám jej přiblížilo s jedinečnou citlivostí a účinem. I jinak Petr Vok přál Soběslavským, zřídiv jim slavnou rožmberskou školu, která měla být vysokým učením pro celé jižní Čechy; jest jen litovati, že tehdejší konšelé nenašli vhodného přístřeší pro znamenitou knihovnu rožmberskou, jež zůstala v Třeboni a za třicetileté vojny se dostala do rukou švédských.
svatý Vít
