K metropoli kraje ::
odstavec
92
Kácovský rodák, hradecký gymnasista a pražský teolog kaplanoval na Mělnicku, v Roudnici i v zámku železnohorském, aby pak z minické fary u Velvar usedl na kanovnické křeslo slavné kapituly svatovítské a odtud v letech padesátých minulého století přišel do Budějovic jako biskup rozsáhlé diecése. Během necelých tří let zřídil studentský seminář pro chudé chovance, do dějin budějovických a celého národa zapsal se však jiným odvážnějším činem, jehož důsažnost odstupem času stále vzrůstá. Proti vůli úřadů, samozřejmě německých, založil v tomto městě české gymnasium, svým nákladem postavil pro ně budovu, celá tři léta vydržoval ze svých prostředků profesorský sbor, učebné pomůcky a celý provoz, takže vydal na tehdejší dobu částku nemalou, 90 000 zlatých, nepočítaje v ni výlohy na studentský seminář, které obnášely 22 000 zlatých. On to byl, kdo zřídil zde ještě školu pro hluchoněmé i školu pro české dívky - a ze svého dal postavit i kostel svatého Václava. Na vídeňské říšské radě stál na straně české opozice, což mu vyneslo císařskou nemilost a zákaz vyplácení osobního přídavku, věc nemilá, pomyslíme-li, že budějovické biskupství bylo na statky vezdejší jedno z nejchudších v celé monarchii.
Kácov
