K metropoli kraje ::
odstavec
26
V Pašicích je na návsi táž půvabná kovárna s vrbou jako za jeho dob, pod hrází rybníka Volešku bělá se svými kmeny březový háj a táž líbezná linie obzoru s vlnami šumavských hor se modrá nad pšeničným lánem pod rozsvícenými nebesy. Jako přelud působí na poutníka plástovická náves se svými bílými štíty, které slunce promítá do syté modři nebes. Krajkoví ornamentů kolem oken a říms, bohatá rozmanitost obrysů i terénní učleněnost činí z této vsi úchvatný obraz jako stvořený pro malíře, divadelníky i filmaře. Vzpomínáš si, že v Plástovicích filmovali Jana Cimburu, Housle a sen, samozřejmě i Mlhy na Blatech a Usměvavou zemi. Karel Klostermann byl by však překvapen jinou skutečností: vylidněnými chalupami a tichem téměř hrobovým, ač byla slunná neděle přede žněmi a dávno po senách. Jen dva výrostci přijeli odkudsi na motorkách, zastavili před hospodou, která rovněž zela prázdnotou... Četl jsem tam moudrost, dobře vymyšlenou pro odbyt budějovického trunku:
Pašice
