• 
• 
• 
• 

netýkavka žláznatá

netýkavka žláznatá na Wikipedii

Obrázky

Reference

• Vzpomínání na Julia Zeyera :: odstavec 4

  Nevím, zda vaším erbovním kvítím je cizokrajná mimóza či netýkavka, jichž tolik roste u nás na březích Otavy - ale já sám za sebe bych postavil do vázy na váš stůl kosatec a leknín. Jistě jste je trhal na vodňanských lukách a v rybníčku pod Chelčicemi. Vždyť jste tu přečasto chodíval a tohoto kvítí je tady tolik, že1 jste je nemohl přehlédnout. Kosatec - ano, ten vám připomínal milovaného provensálského básníka - ale i jinak je to svým zbarvením a tvarem květina exotická, aspoň u nás. A lekníny? Nejsou to dívky z irského moře, zakleté macešinou nenávistí v labutě? Četl jsem tento příběh ve vaší Maeldunově výpravě a vzpomněl jsem si naň právě tam u Chelčic.

• Poutní místo :: odstavec 46

  Jdeš, netýkavka vystřelí do tvých kroků svá drobná semínka, jíká káně, bodlinatá koule ježkova skulí se ti k nohám, nechávajíc tušit blízkost zmijího království i doupat, odkud lišky dávají dobrou noc.

• Sluneční poutník :: odstavec 30

  Jdeš tichem, zlatavý list břízy se neslyšně snáší do rudého maliní, v slunečním světle přelétla barvoměnka duhová a rozevřela před námi celou měňavou nádheru svých křídel. V černozeleném stínu vyzpěvuje potok, přeskakuje omšelé kamení a slunce vyhmatává z pařízku oranžové paroží jedné houbičky, výstižně pojmenované krasorůžek. Než si dokreslíš bílý květ ostružiny a podumáš nad tmavými lusky lupiny, jejichž kuličkami přikrmují rybáři kapry, spatříš na cestě nějakou chvějivou smyčku a rázem v ní poznáváš slepýše. Kupodivu, jak prudce hýbá svým úzkým jazýčkem. Než dosáhneš dlaní k přesličkám, plavuním a kapradí, jež ze všech zdejších rostlin pamatují nejvíce, vystřelí netýkavka svá drobná semínka a ty uslyšíš v hloubi lesa zapraskání suchých větviček i vzdalující se kroky srn. A všude tě tu provází nafialovělý květ šalvěje přeslenité.