Na Vodňansku ::
odstavec
7
Mladá umělkyně se záhy dostává na světová jeviště. S Oskarem Nedbalem a Jaroslavem Kvapilem zajíždí v roce 1923 do Španělska, kde zpívá v Prodané nevěstě. Na popud Richarda Strausse dostala nabídku k státní opeře vídeňské, a jen z lásky k Národnímu divadlu odolala tomuto lákání jistě svůdnému. Na svých uměleckých zájezdech sklízela úspěchy v Paříži i v Dráždanech, v Sovětském svazu i západoevropských metropolích, dvakrát se dostala až do Ameriky, kde v San Francisku zpívala česky Carmen, a tamní kritika pěvkyni velmi chválila, ale její zpěv se jí zdál být zpíván "v poněkud komické řeči". V roce 1938, při druhém americkém zájezdu, byl zejména oceněn její slovanský hlasový témbr, který jí otvíral cestu k srdci posluchačů. Vysoce dramatický soprán byl tehdy jejím hlasovým nástrojem, zatímco my ji z posledních let milovali pro její krásný alt. Po Emě Destinnové byla naše protivínská rodačka první pěvkyni, která v širokém světě razila cestu českému umění hudebnímu.
témbr
