• 
• 
• 
• 

anima loci

Reference

• Krajina alšovská :: odstavec 2

  Krajina rodná, přesněji řečeno krajina dětství, je pro něho nejdůsažnější. Je nazřena zrakem schopným ještě úžasu, je přijímána lačnými smysly a přejemně citlivou vnímavostí i rosnou svěžestí, do jejíž čerstvé hlíny se vtisknou obrazy snu se všemi tóny, barvami a odstíny. Je to poznání nejdůvěrnéjší a formuje naši duši pro celý život. Krajina, v níž jsme nalezli domov, v které jsme prožili kus života, v níž jsme se sbratřili s přírodou a sblížili s lidmi, kde jsme nalezli pravá přátelství, kde se nám narodilo a rostlo dítě, to je krajina domova, krajina poznávání. V ní nalézáme a shromaždujeme lidskou zkušenost a upřesňujeme svůj vztah k světu. Dále bychom mohli hovořit o krajině, kterou jsme si zamilovali. Nemáme v ní ani domov, ani hroby svých nejbližších, ani jsme v ní nezakotvili svým povoláním, nevolá nás důvěrným hlasem vzpomínky, ale vábí nás něčím nevyslovitelným a tajemným, co už bylo dávno nazváno "anima loci". To je krajina návratů. A posléze bychom mohli mluvit o krajině poutnické, která nás na některých místech zaujala, v níž něco hledáme a někdy i nalézáme, ale prošli jsme jí jen jako hosté, někdy okouzleně, jindy lhostejněji nebo unaveněji, chvílemi se vzrušením a zase překvapeni, zaregistrovali jsme si ji ve své paměti, ale nevešla do nás celá. Promluvila v určitých šťastných okamžicích k našim smyslům, stačila na chvíli okouzlit náš cit, rozeznít některou strunu, zjemnit naši vnímavost, podarovat něčím krásným, ale nejsme s ní všude doma a její obraz i melodii si vyvoláme jen v útržcích a spíš na okraji inspirace. A konečně lze hovořit o krajině turistické, do níž nás zavedla pouhá náhoda. I když příroda okouzlí všude, přece jen v tomto letmém doteku a v chvíli příliš prchavé nemůžeme zakotvit trvaleji.

• Do nejjižnějších Čech :: odstavec 50

  Přivede-li vás náhoda do těchto končin, svěřte i svou obraznost právě Žumberku. Jeho anima loci vám napoví tvář krajiny jiné, kde budete ještě očarovanější...