Do šumavského Podlesí ::
odstavec
37
Ještě jedno zadívání do údolí na krásu stromoví, ještě pohled na políčka, stoupající strmě do kopců, a ještě malá zacházka k vápencové skále "V závětří", abych viděl i malenickou jeskyni. Stará lidová zkušenost tvrdí, že když se sečou panské louky u Malenic, vždycky pršívá. Je to louka oplakaná. Lčovická vrchnost asi před 150 lety chtěla si neprávem přivlastnit jednu selskou louku. Sedlák byl paličák, soudil se s pány, ale zadlužil se a přišel o všechen majetek. Jeho žena, žebrácká, píakávala nad loukou, proklínajíc pány, příčinu svého neštěstí. Její žalost byla veliká a pláč dlouhý. Proto se v Malenicích říká, když v senách začne pršet: "Selka pláče a neví se, kdy její slzy vyprší..."
Malenice, V závětří
