Sláva Sušice ::
odstavce
76, 78
Z louky za Klostermannovou chatou jsme obhlíželi úzký obzor kraje. Nad vlhkými lukami zahledám na výšině vsi Vchynice a Tetov a za modravskými šindelovými střechami už je jen les, močály, známý Mrtvý les a ticho.
...
Jednou několik dní pršelo. Jakmile se na Šumavě rozprší, je konec malování a nezbývá než se uchýlit někam do vytopené světnice. Oba malíři seděli v dřevařské chatě na pokraji Mrtvého lesa, Řeřicha četl nahlas Klostermannův román "Ze světa lesních samot", Hudeček přecházel jizbou a hulil, hulil, až nebylo pro kouř na krok vidět. Přikládali do kamínek a nemluva Hudeček se nemohl dočkat, až se vyčasí. Kolem jeho lulky se točil svět. Byla mezi malíři příslovečná. Vždycky nějakým tajemným způsobem se mu v lese ztratilo její víko a ještě tajemnější náhodou bylo zase nalezeno i v nejhustší trávě.
Mrtvý les
