Strakonice ::
odstavec
40
Vidíme pak tuto zamilovanou dvojici stulenou na lavičce u řeky. On v biedermeierovském fráčku skořicové barvy, hladkého čela a s kulatými brýlemi na nose; jak jej namaloval ve vzpomínkové zkratce malíř Václav Polívka. Je to nejzdařilejší výtvarná evokace tohoto básníka, kterou jsem dodnes viděl. Právem si ji Strakoničtí umístili v zasedací síni místního národního výboru, aby ji měli stále na očích. Já si k ní přimyslil i dívku v atlasové krinolíně, s květinou ve vlasech. Předbřeznová milostná idyla. - "Pomněnky vatavské" a "Růže stolistá"!