Kašperské Hory ::
odstavec
38
Za největší rozkvět vděčí Annín teprve Eduardu Schmidovi. Byl to muž hlubokého vzdělání a širokých zájmů, podnikavec a praktik na jedné straně, jehož znalosti o výrobě skla vysoko přesahovaly běžný průměr, a na druhé straně muzikant, filosof a spíritista, což všechno svědčí o osobnosti složité a vnitrně bohaté. Jeho vkus, poučený a pěstěný, nemálo přispěl k tomu, že české sklo z annínských skláren proslulo svou jakostí a krásou hlavně v Anglii a byla mu věnována stálá přízeň i carským dvorem ruským. Jako světová zvláštnost byly zde vyrobeny skleněné housle, na které si zahrál Jan Kubelík a jež jsou dnes uloženy v museu kašperskohorském. Eduard Schmid měl ve svých sbírkách i fonograf, zhotovený Edisonem. Zřídil v Anníně místní telefon už v roce 1880 a všechny stavby, jak dělnických domků, tak i cizineckého hotelu, jsou dílem jeho rozvážné podnikavosti.
Jan Kubelík
