• 
• 
• 
• 

fara v Záboří

Související

Záboří

Reference

• Hlasy domova :: odstavec 51

  Vcházím po letech na zábořskou náves a nikoho už nepoznávám. U rybníka Pátku napájí pasačka krávy, křížek mezi dvěma akáty před kmotříčkovou hospodou je týž jako před třiceti lety, a nad návesním rybníčkem Louží šumí stejné listí vrb; jen jiný vánek je rozechvívá. Mnohá došková střecha zatím zmizela a voda odráží červeň přestavené novoty. Cestou k hřbitovu se zastavuji u staré fary. Ještě tam stojí kaplička s Pietou v zaskleném výklenku a na zpáteční cestě stoupám po kamenných schodech ke kostelu. Pověst vypraví, že kdysi jedna francouzská šlechtična, která tehdy pobývala na faře, unikla před vojáky tajnou chodbou, vedoucí z farských lesů do lesa V hoře. Na památku svého zachránění dala vytesat tyto schody. I na Helmouc dvoře jsou prý ještě zbytky sesutých chodeb.

• Prácheň :: odstavec 37

  Mnohý pan farář si rád zahraje se sousedy bulku nebo maryáš, to už jaksi patří k venkovskému životu. Jeden hodný duchovní, plnící příkladně své pastýřské povinnosti, nikdy se nemohl o nedělním odpoledním požehnání dost dobře soustřediti k službám božím. Vždycky nastražil ďábel vějičku žaludského esa a našemu selskému panu faráři, který býval horníkem, se nejlepší předsevzetí rozplynula v dým. Rychleji a rychleji odříkával litanie — najednou byl ten tam a Zdrávas Maria se s babičkami domodlila už jenom slečna z fary.