Do šumavského Podlesí ::
odstavec
53
Před Češticemi vejdeme do modřínového lesa, v němž se bělá známá češtická Kalvárie, postavená nejprve na začátku osmnáctého století a přestavěná po zničujícím požáru do dnešní podoby o sto let později. Klasicistní kaple svatého Kříže je architektonickým středem této soustavy kapliček, z nichž nejbizarněji působí poustevna. Freska znázorňuje eremitu pohrouženého v modlitbách nad knihou, křížkem a lebkou v romantickém seskupení pro podívanou lidovým návštěvníkům. Malá třesnovka před vsí skýtá stín pro odpočinutí poutníkovo, trávu zase housátkům, hlídaným poklimující babičkou. Románská věž kostela svatého Jana Křtitele, charakteristická svými sdruženými okénky, se bělá na modrém pozadí nebes. Uvnitř mě okouzlily gotické fresky v presbyteriu, dále podkruchtí a velmi krásný obraz na hlavním oltáři, představující stětí svatého Jana Křtitele. Pod kostelem je zámek, přestavěný z původní tvrze vladyků z Češtic, jimž patřilo zdejší zboží po tři století. Měli stejné erbovní znamení jako Hodějovští, s nimi spříznění, totiž bílého nebo zlatého kapra. Nedaleké Doubravice patřívaly Přechům z Češtic a z bývalé tvrze se tam uchovala jen věž, dnešní kolářská dílna. Tento úkryt i výpadiště loupežných rytířů vzaly za své při trestné výpravě sousední šlechty, jejíž zbrojní tvrz vypálili a rozbořili.
kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Češticích
