• 
• 
• 
• 

kostel sv. Vavřince v Kraselově

Související

Kraselov

Odkazy

Záznam na serveru Hrady.cz

Obrázky

Reference

• Do šumavského Podlesí :: odstavec 43

  Neubráníme se však mocnému pohnutí, díváme-li se s Věnce po kraji. Skoro každý vrch, který je na dohled, má stopy nějaké dávné fortifikace a nelze nepostřehnout, že je v tom určitá zákonitost a soustava. Při pěších potulkách v kraji co chvíli narazíme na různé hrůby, mohyly, "tejna" a hradíště, na staré topické názvy polních tratí, sahající hluboko do minulosti. Strážná úloha kraje je ověřena jeho minulostí králováckou, kterou nám tak pozorně vysledoval archivář Teplý. V hovoru s lidmi postřehneme i zvláštní starobylou češtinu, jinde už neslýchanou. Tento domov lidí starožilých, nepraktických, lpějících houževnatě na starých zvyklostech i přežitcích, je také domovem pověstí, ústním podáním předávaných z pokolení na pokolení. Nedivme se, že uslyšíme o divci, divém muži, balvany na pastvištích se nám promění v zkamenělé stádo a mlha zase v plačící zakletou paní. I boží muka jsou zdrojem pověstí. Nejstarší z nich, stojící mezi Malenicemi a Zálezly, pamatují století třinácté. V každé vsi uvidíme nějaký krásný domovní štít a nikde není rozhozeno tolik zbytků starých tvrzí a zámečků jako tady. Vytvářel se tu zvláštní typ drobné šlechty, nazývané kobylkáři, z nichž Kraselovští vymyslili i pověst, dávající zdání historie, aby jí podtrhli svou rodovou starožitnost. Myslím na truhlu, chovanou v kraselovském kostele, která předpovídala smrt. I když mnozí zdejší lidé, nazývaní světáky, viděli opravdu veliký kus světa, lnou k rodné domovině a vžívají se zas do starého způsobu života. Na staré důvěřivosti a starožilosti kořistili mnozí čiperní podnikavci, ale lid rostl dál ze svého jádra a myslil si při tom své.