zámek Kundratice
Související
Kundratice
Odkazy
Záznam na serveru Hrady.cz
Obrázky
Reference
-
Kašperské Hory ::
odstavce
45-46
Z Pávinova, kde mají věkovité košaté lípy a za vsí aleje rozrostlých vlašských ořechů, které odolaly nejtužším zimám a poskytují dětské radosti koledu pod vánoční stromek, šel jsem s hartmanickým lékařem Dr. Kostrouchem do Kunratic a k zámečku, patřícímu v minulém století rodině básníka Villaniho. Do vsi přicházely maminky, nesouce v náručí děti, jež budou očkovány na národním výboru. Mají na hlavě bílé šátky, jimž dává podložený hřeben zvláštní tvar, a nesvléknou je ani u lékaře v ordinaci, jejich široké slovanské tváře se studánkami očí připomínají nejkrásnější kresby Josefa Mánesa. Poslouchám jejich slovenštinu, kterou si uchovaly čistou, i když dlouho žily v Rumunsku, odkud přesídlily s rodinami na Šumavu. Přenesly sem mnohé zvyklosti bývalého domova a přijaly zase některé vymoženosti nového života zdejšího.
Na dvoře zámečku pulsuje nový život. Děvčata v igelitových pláštích a gumových vysokačkách přecházejí ze stodol do chlévů, ze závodní jídelny vyhrává rozhlas, který dostali pracovníci zdejšího statku za vzornou práci. Lékař je vyšetří, změří jim tlak a potom odcházíme polními cestami k Radkovu. Projdeme Zalužicemi a v Radkově vstoupíme do chalupy, kde ženy uklízejí po elektrikářích, kteří zde zavedli elektrické vedení, nemocný dostane injekci a jdeme do sousední chalupy, kde jsou doma jen děti. V světnici je čistě uklizeno, nad kamny se suší vyprané dětské šaty, na stěně v rámečku za sklem visí diplom za vzorně vykonanou práci.