Sláva Sušice ::
odstavec
41
Vracím se na rozcestí k čtyřem vysokým topolům a stoupám do svahu k Petrovicům. Na starém hradišti se zdvíhá románská kostelní věž nad vysokou, kůrkovou střechou presbyteria, zakončenou železným křížem a kohoutem umné kovářské práce. Kostel je obehnán vysokou zdí s cimbuřím jako nějaká dávná pevnost. Podpírají ji kamenné pilíře. Na hřbitovní straně nalézám výklenek s kamennou lavičkou a zbytkem staré střílny, branka patří gotice. Interiér kostela překvapí nejen architekturou, ale hlavně památkami. Na hlavním oltáři je barokní socha svatého Petra s papežskou tiarou na hlavě, alabastrový křížek řezala jistě ruka dovedná a citlivá, zatím co jiná vkreslila do omítky triumfálního oblouku v spleti úsporných čar znamení zvěrokruhu, z nichž jen některá se mi podařilo rozluštit. Obrazy dvanácti apoštolů nejsou všechny stejné umělecké hodnoty, ale tvář svatého Jana má v sobě všechny přednosti, kterými slyne veliké umění Brandlovo. I kopie, které rozpoznáme na první pohled, svědčí, že byly namalovány podle mistrovského vzoru. Tím byl Brandl sám nebo aspoň práce z jeho dílny.