-
Sláva Sušice ::
odstavec
37
Míjím volšovský zámeček s krásným rozrostlým parkem, kde býval sirotčinec, procházím Dolním Staňkovém, kde je několik sličných štítů u selských stavení a rozhledna Svatoboru skoro na dosah, u cesty kvete sírovou žlutí svízel siřišťový a růžově jehlice babí hněv, domácí kvítí pošumavské krajiny, a při ohlédnutí zdravím dominantu kraje, Kašperk.
-
Od Hradce k Počátkám ::
odstavec
71
Šindelová mohutná báň zvonice i štíhlá vížka jehlanovitého sanktusníku na blízkém hřbitovním chrámu vytvářejí typické obrysy těchto míst pro všechny počátecké rodáky, do jejichž města se vracíme zamyšlenější. Kolem dokola leží chudý kraj s "Černými bratrstvy lesů" a na mezích pod prosvítavými nebesy rozsvícený "sírovým květem" svízelu siřišťového, kraj pozdějších jar a zádumčivějších podzimů než jinde, kraj jeřábů, osik, bříz, jalovců i drobných vsí, schoulených na závětrné straně lesnatých svahů mezi drobnými políčky osad, "v nichž chalupník byl pán a sedlák boháčem". I v létě jsou tu rozevlátá oblaka studenější svou bělí než jinde a tuto zchlazenou melancholickou krásu kvetoucího vřesu, mělkých písčitých oranic, kamení a oblak hluboce procítí každý, kdo sem přijde z kraje odjinud.
-
Na Soběslavská blata ::
odstavec
19
Stín smrků a světlo luk tě provázejí k Hlavňovu. Střídáš stráň plnou slunce, a rozkvetlého svízelu siřišťového s pěšinou mezi žitem, rozezpívanou citerami cvrčků, a kopčitou pěšinou dojdeš k rybníčku, na jehož okraji vánek rozcchvívá rákosové listy. Chalupy nad ním tvoří Hlavňov. Projdeš jeho uličky s lávkami před staveními, zastavíš se na kraji lesa, abys zamával na pozdrav Budislavské hoře. Potom zákrutem scházíš k lukám s osamělými ostrůvky vrb a olší u houpavých mokřadel a nad nimi se červenají střechy roztáhlé vsi, stulené jako kuřátka pod křídly choustnického hradu. To je Předboř.
svízel siřišťový
