Hanuš Jelínek
Hanuš Jelínek na Wikipedii
Obrázky
Reference
-
Sláva Sušice ::
odstavec
36
Procházíme zahradou a zastavujeme se v zákoutí, připraveném pro bratra Petra, básníka, který tu nikdy nebyl a nikdy už nepřijde, jen zasazený šípkový keř, erbovní znamení jeho Vysočiny a první knížky, ho tu stále zpřítomňuje a teskně připomíná. Díváme se přes koruny zákrsků k hradišti Sedlu, od Pátečku vyzpěvuje Otava a její zpěv vyvolává vzpomínky na Karla Kovařovice i Hanuše Jelínka, kteří tu před lety bydlívali.
-
Pěšinkami mrtvých ::
odstavec
41
Mnoho pražských uměleckých přátel přijíždělo do Pece za Špillarem "Pařížanem", jak překřtili Karla, Jaroslavova bratra. Zavítal sem i Alfons Mucha, zajímající se o chodské lidové umění, a pro lidové klenčské hrnčíře navrhl "ctí a darem" mnohé nové vzory. S profesorem Hruškou chtěl vydat i zvláštní monografii o chodském ornamentu, ale nepřízeň času a množství jiných úkolů nedovolily realizovat tento krásný úmysl. Za první světové války tu malovala květinová zátiší a krajiny plné jemné lyriky Božena Jelínková-Jirásková, jejíhož manžela jsme dobře znávali. Hanuše Jelínka, přítele a znalce francouzské literatury, s monoklem v oku a přistřiženou bradkou, sbližovala s hostitelem láska k francouzské kultuře.