Karel Kovařovic
Karel Kovařovic na Wikipedii
Reference
-
Sláva Sušice ::
odstavec
36
Procházíme zahradou a zastavujeme se v zákoutí, připraveném pro bratra Petra, básníka, který tu nikdy nebyl a nikdy už nepřijde, jen zasazený šípkový keř, erbovní znamení jeho Vysočiny a první knížky, ho tu stále zpřítomňuje a teskně připomíná. Díváme se přes koruny zákrsků k hradišti Sedlu, od Pátečku vyzpěvuje Otava a její zpěv vyvolává vzpomínky na Karla Kovařovice i Hanuše Jelínka, kteří tu před lety bydlívali.
-
Žádnyj neví co sou Domažlice ::
odstavec
34
Na svém baldovském dvoře hostil Karla Kovařovice, když v kraji hledal
inspiraci pro svou chodskou operu, podnícenou četbou Jiráskových Psohlavců. Starý pán nosíval při slavnostních příležitostech na svém fraku
ruský Řád černého orla a trochu mu lichotilo, že si mohl porozprávět
s Jaroslavem Vrchlickým jako členem panské sněmovny, kterého jmenoval
sám císař pán. Z této společenské hodnosti básníkovy padlo na šedivé vlasy
starého revolucionáře také několik paprsků, které v umělcových očích,
pokud mohly ještě jasně zřít, nebyly ničím jiným než třpytem pouhého
pozlátka.