Sláva Sušice ::
odstavec
35
V Červených Dvorcích jsem vešel do rozsáhlé zahrady, kde pečlivá ženská ruka vysázela na záhony růže, řeřichy a oměje v nádherném vyladění vůní a barev, že jsem měl dojem, jako bych se octl v nějakém snovém království vil. Uprostřed stojí domeček s namalovanými slunečními hodinami. Čtu nápis "Oriente lux, decedente pax" a u ciferníku prohlížím počátek nějaké partitury. Je to 100. opus ze skladatelského díla Jaroslava Křičky "Život je sen a hodina prchá..." Toto tusculum postavil za druhé světové války sušický stavitel Houra pro našeho komponistu, kterého jsem zastihl doma uprostřed tvůrčí práce. Pobývá zde teď trvale mezi rodinnými památkami, Ladovými obrázky, ve vzpomínkách na Josefa Čapka, s nímž dlíval na Oravě, a žije se mu dobře ve vlastním citovém světě. Má tu i dětské knížky ještě z kelčské školy, z nichž zahledám aspoň jednu: "Syn lovce medvědů".