Sláva Sušice ::
odstavce
32, 34
Rozlučme se s továrními komíny i večerním náměstím, plným stínoher pod římsami starých architektur a rybím okem hodin radniční věže, polaskejme V luhu křišťálově čistou vodu Otavy a rosu v travách, než se vydáme na další putování! Ještě vzpomínka na Klostermanna, který tu prožil nejútlejší dětství a později pozdravil vrch Andělů strážných s barokním kostelíkem, "jenž se podobá, hledíme-li naň z dáli, zlaté korunce na hlavě paní, zacloněné zeleným závojem"...
...
Šel jsem sám pod její stmívavou klenbou v polovině srpna. Z pravé strany strměl Svatobor, zleva pospíchala řeka Otava čisťounkým parkem V luhu, a já nevnímal nic než měkkou otavní zeleň luk, prosvítající mezi kmeny zvláštní pozastřenou zelení pod průsvitnými nebesy, která nás tolik dojímá na obrazech Corotových.
Sušice, V luhu
