Hlasy domova ::
odstavec
31
Toto čtyřverší Františka Hrbka nevyvolává jen letní thorovickou krajinu, ale i tvář básníka, jednou toužebně zpívajícího o kraji rodu, častěji se však zpovídajícího z rozporu svého městského života a vzpomínavou melancholií přivolávajiciho tklivou krásu vlastního dětství. Ve sbírkách "Šalvěj", "Cesta domů", "Otevřené okno" i "Oblaka nad krajinami" nalezneme zvláštní drsnatou chuť i vybledlé barvy tohoto kraje, do nichž odíval svou tesknici i touhu návratů. Nebyla mu souzena dlouhá cesta životní ani básnická, ale pro několik čistých básní, ražených z poctivého a ryzího kovu, zaslouží si naší upřímné vzpomínky.