jezuité

Tovaryšstvo Ježíšovo na Wikipedii

Reference

Březnice :: odstavce 15-16
Na jeho rozkaz vtiskl italský stavitel městu jeho siluetu s dvěma věžními báněmi, hřbitov zkrášlil půvabnou kaplí svatého Rocha, ale přísnou strohostí jesuitské koleje zdůraznil i kasárenskou poslušnost členů řádu, jež se vyznačovala naprostým odosobněním...
Ještě za života Jeníškova se jesuité ujímají příbramské Svaté Hory a ve svém gymnasiu hnětou duše svých žáků víc než po dobu jednoho století...
Klatovy :: odstavec 12
Nevzrušuje nás dnes už květnatá misionářská výmluvnost českého jesuity Pátera Vojtěcha Chanovského, byť přesvědčovala sebedůrazněji, svijejíc se pod knutou: "Přidej, Pane, bolesti! Pane, zde mne pal, zde muč, zde trap, zde řež, jen na věky odpusť, nejsouť rovné bolesti tohoto světa budoucí slávě."
Strakonice :: odstavce 25, 34
Nad jejími olšemi, nad pryskyřníky rozkvetlých luk prosvítá z lipoví žlutavé zdivo zámečku Střely, zdůrazněné temnou siluetou zříceniny staršího hradu. Dvanáct stříbrných sošek apoštolů se ještě nikomu nepodařilo vytáhnouti z hlubin hradní studně - jen hromady lastur perlorodčích vydala sklepení našemu času jako památku na jesuity, kteří i řeku Otavu drancovali k prospěchu svého panství.
...
Ani nevšímavost pozdějších časů, ani chlad a střízlivost okolí nemohou utlumit čistý výdech těchto míst, patřících poesii. Poučený zrak odhrne s nich i cíp floru tragedie bělohorské, kdy po odchodu kalvínského vojska Mansfeldova nalezli zde jesuité obraz Bohorodice s vypíchanýma očima. Nesen jako korouhev v čele zfanatisovaného cizáckého voje stal se zástavou moci trestájící, která na bělohorské pláni rozhodla osud této země na tři století. Ne bez zachvění prohlížím jeho kopii, visící vedle postranního oltáře. Reliéf svatých Tří králů připomíná výtvarnou vlohu skrytou v lidu, který má tak blízko k dřevu a Šumavě. Bělohorský kostel Matky Boží Vítězné je jen replikou chrámu římského, vystavěného pod dojmem této události. Katolicitu strakonickou si nějak hlouběji uvědomíš i vzpomínkou na panskou jednotu, která z tohoto hradu nečesky a sobecky mařila moudré vladaření krále z Poděbrad. Maltánský kříž vyvolává mimoděk i jiné obrazy, zastřené truchlorouškou...
Prácheň :: odstavce 64, 69
Nad jejími olšemi, nad pryskyřníky rozkvetlých luk prosvítá z lipoví žlutavé zdivo zámečku Střely, zdůrazněné temnou siluetou zříceniny staršího hradu. Dvanáct stříbrných sošek apoštolů se ještě nikomu nepodařilo vytáhnouti z hlubin hradní studně — jen hromady lastur perlorodčích vydala sklepení našemu času jako památku na jesuity, kteří i řeku Otavu drancovali k prospěchu svého panství. Nevím, stojí-li ještě v Bažantnici známá sosna svícnovitá, z jejíhož kratičkého pně vyrostly čtyři kmeny jako ramena svícnu, ale stavení, které mělo býti tusculem zbohatlého politika z pracejovické hospody, připomene mnohý rys jeho předchozí vrchnosti. U obou účel světil prostředky.
...
Ani nevšímavost pozdějších časů, ani chlad a střízlivost okolí nemohou utlumiti čistý výdech těchto míst, patřících poesii. Poučený zrak odhrne s nich i cíp floru tragedie bělohorské, kdy po odchodu kalvínského vojska Mansfeldova nalezli zde jesuité Fra Jesu a Jesu Maria obraz Bohorodice s vypíchanýma očima. Nesen jako korouhev v čele zfanatisovaného, cizáckého voje stal se zástavou moci trestající, která na bělohorské pláni rozhodla osud této země na tři století. Ne bez zachvění prohlížím jeho kopii, visící vedle postranního oltáře. (Reliéf Svatých tří králů připomíná výtvarnou vlohu, skrytou v lidu, majícího tak blízko k dřevu a šumavě). Bělohorský kostel Matky Boží Vítězné je jen replikou chrámu římského, vystavěného pod dojmem této události. Katolicitu strakonickou si nějak hlouběji uvědomíš i vzpomínkou na panskou jednotu, která z tohoto hradu nečesky a sobecky mařila moudré vladaření krále z Poděbrad. Maltánský kříž vyvolává mimoděk mnohé obrazy, zastřené truchlorouškou...