Do šumavského Podlesí ::
odstavce
27, 30
Ještě studený vítr z polí vál a jehnědy na lískách se zimomřivě chvěly v tom čase velkonoc, který mne zcela náhodně přivábil do Stach. Bylo tehdy pozdní horské jaro. U tajícího sněhu na Churáňově kvetly dřípatky, první vlaštovky švitořivě odpovídaly rozezpívaným vodám, vzduch znaléhavěl sladkou nápovědí míz a toužení dálek probouzelo nový neklid v srdcích "světáků".
...
Jinou stachovskou chloubou je Karel Klostermann. Umístil do Stach svou "Odysseu soudního sluhy", a kdyby byl už nic jiného nenapsal, Stachovští ho budou vzpomínati navždycky. Projděte kraj a pochopíte, co znamenalo pro soudního sluhu Mastílka z Kašperských Hor doručiti obsílku jakémusi Josefu Voldřichovi ve Staších. Najděte adresáta tohoto jména bez udání domovního čísla, když každý třetí člověk se tu jmenuje Voldřich nebo Kůs. A Stachy? To není jen městečko, jděte kolem dokola a všude vám řeknou, že jste pořád na Staších. Co je tu samot s věžičkami a šindelovou střechou, kde se za Stachovské počítají: Jirkalov, Bláhov, Říhov, Kusov, Voldřichov, Zadov, Churáňov, Michalov, Vyšehrad, Jáchymov, Šebestov, Německé Chalupy, Tejmlov, Javorník, Oubislav...