• 
• 
• 
• 

Kocové z Dobrše

Kocové z Dobrše na Wikipedii

Související

Krištof Koc z Dobrše

Reference

• Sláva Sušice :: odstavec 47

  Stromořadí vzrostlých javorů stoupá od Píchu k Hlavňovicům, nejvýše položené vsi na silnici ze Sušice do Klatov. Kolem nevýstavného zámečku Kotzů z Dobrše rozkládá se park se starými duby, sosnami a javory, v lukách u Libětic strmí řada vlašských topolů a jiné dva mohutné topoly stíní kapličku ve vsi. Domovskými stromy jsou tu jeřáby. Celé aleje nechala bývalá vrchnost vysázet od zámku k lesu kvůli kvíčalám. Byly tu v zimě stříleny a posílány za hranice. I bývalý ovčín býval obklopen staletými lipami a jiné lípy von nad šindelovou střechou kostelní. Jak vidno, vždycky si v Hlavňovicích potrpěli na stromy.

• Do šumavského Podlesí :: odstavec 48

  Kamenný hranol hradní věže, tak typický pro Dobrš, vyvolává vzpomínku na jejího zakladatele, kterého pověst umisťuje do jednoho z údolních mlýnů jako mlynářského chasníka. Kníže Oldřich, jemuž všechny historické rozpomínky přisuzují loveckou vášeň, dostal se prý na lov i do zdejšího okolí. Provázen jen pážetem, byl náhle přepaden divokým kancem, který se už už řítií na překvapeného lovce. Ve chvílích největšího nebezpečí vystoupil z mlází silák, proklál divoké zvíře oštěpem a tak zachránil život svého knížete. Nebyl to nikdo jiný než mlynářský chasník Koc. Kníže daroval statečnému mlynářskému Bivoji celou zdejší krajinu a jako erbovní znamení mu udělil mlýnské kolo, aby potomkům připomínalo původ jejich předka. Tolik vypráví pověst. Historická skutečnost uvádí prvního Koce z Dobrše až v roce 1377 a jeho znak upřesňuje na zlaté kolo o čtyřech loukotích v modrém poli. S tímto rodem, velmi rozvětveným, se setkáváme později v celém kraji. Poslední vládce na Dobrši, Menšík, mel v hradním příkopě dřevěného zeleného krokodila. Byla to jeho vlastní řezbářská práce a chtěl jí obnovit vzpomínku na skutečného krokodila, který tu kdysi běhal živý.