Do šumavského Podlesí ::
odstavce
31, 55
"Počátek moudrosti je bázeň boží", mají napsáno na štítě dřevěné školy zadovské, kde jsou odříznuti od světa, závidím jim však jejích ticho a lesy. Chtěl bych znovu vidět podivné kříže se všemi nástroji Kristova umučení, na nich přibitými, chtěl bych v létě procházet brusinkovými plantážemi, kde voní vemeníky a na podzim kvete vřes, ještě jednou bych se chtěl s Klostermannovy skály zadívat k Boubínu a u napajedel s dřevěnou vodotečí poslouchat zvonky rozeznívané kroky krav, zaslechnout i starý zvon s věže dobršské, zajít do všech sednic ve Vacově, zejména tam, kde po domácku vyrábějí hračky, znovu vejít do starého románského kostelíka v Zdíkovcí, vzpomenout na "Hadrmoni" Josefa Kočího, který tu namaloval tolik akvare!ů, vidět trojštítou radnici v Kašperských Horách, znovu a znovu projít každou vesnici celého Podlesí.
...
Co jsem viděl nejkrásnějšího v Bohumilicích? Raně gotický chrámový portál a jeho kamenickou práci. Krajinnou krásu bohumilickou vymaloval na mnoha plátnech malíř Stanislav Lolek, pobyvší zde dvoje léto návštěvou u Holoubků, a zdejších motivů bylo tolik, že zaplnily podstatnou část Lolkovy pražské posmrtné výstavy. Také malíř Bohumil Vágner, rodák vacovský, zde naplňoval své obrazy tesknotou a smutkem až do svého předčasného skonu.