Arnošta Kopecká

Reference

Březnice :: odstavec 26
Travnatý břeh Vlčavky dovede naše vzpomínání i k "švédskému mostu" u Dobré Vody, k zřícenince Hrochova Hrádku, které si malíř Jaroslav Panuška zalidnil strašidly, a dál k starým lázničkám, v minulém století hojně navštěvovaným. V osmdesátých letech se tu léčil i Miroslav Tyrš a vyšel si do Březnice zhlédnouti tělocvik žactva na školním cvičišti. Malířka Anna Sequensová nám zaznamenala slovem i kresbou své vzpomínání na dobrovodské letní chvíle. Literáti, herci i slavní lékaři prijíždívali do tohoto půvábného zákoutí. Jeden z nich, Luděk Archleb, tady velmi vášnivě rybařil a o Dobré Vodě napsal do Zlaté Prahy rozmarný fejeton. Hlavní osobou v něm je Arnoštka Kopecká, obveselující o pouti svými pimprlaty a rázovitým humorem nejen letní hosty, ale i vděčné dětské diváctvo... V Březnici ji zastihla smrt.
Hlasy domova :: odstavce 22, 24, 27
Adolf Kašpar hledal původní české loutky, které potřeboval k nějaké ilustrační práci. Jeho přítel Stanislav Lolek se rozpomněl na Arnoštku Kopeckou, vnučku známého loutkáře, kterou znal ze svého lnářského působení; smluvili se v Praze s Kašparem a rozjeli se za ní do Lnář. Kopecká hrála v Březnici. Pan řídící Vavřínek jí napsal, loutkářka přijela a tady začíná naše vyprávění...
...
Když za tři dny přišli k obvyklému obědu, seděla už loutkářka v šenkovně i se svým mužem Kriegrem, všichni se navzájem seznámili a Kašpar hned odpoledne kreslil loutkářku v maringotce i s loutkami a celým inventářem. Byl jinak nemluva, ale loutkářčiny "vejšplechce" jej odzbrojily a za několik dní se bavili jako staří známí. Malíř pokreslil a pomaloval mnoho papíru; zachytil nejen Kopeckou při její hře s dřevěnými aktéry, ale i dětské diváctvo, udiveně pozorující "Posvícení v Hudlicích" nebo "Doktora Fausta" s pekelníkem. Tento námět zpracoval Adolf Kašpar i v leptu, který byl známou prémií Mánesa.
...
Kašparovo přátelství s Arnoštkou Kopeckou, začaté ve Lnářích, trvalo až do její smrti.
Krajina alšovská :: odstavec 40
Je tomu téměř půl století, co zde bydlil u Řehořů krajinář Ota Bubeníček se svým druhem z Jednoty výtvarných umělců Oskarem Fialou a pilně malovali v celém okolí. Bubeníčkův obraz Zlivického rybníka, namalovaný za tehdejšího pobytu, dostal se do sbírek Moderní galerie. Už tenkrát hrával loutkové divadlo a v Čížové si neodpustil divadlo bramborové, na kterém předvedl svou zvláštní hru, nazvanou lákavě Drak aus Křivolák. Brzy však přijela na Čížovou konkurence, loutkářka Arnoštka Kopecká; měli tedy čížovští dětští diváci dvě scény jako někde ve velkém městě.