Sláva Sušice ::
odstavec
64
Téměř u všech šumavských jezer už jsem postál. Ty, ze všech nejtišší, nejmenší, nejskromnější, jsi ze všech největší poeta: svou zadumanou šedě zelenavou tichostí, klidem své hladě, kterou jen chvílemi rozčeří něžné jamby vlnek. Čekal jsem, až se ztiší docela a v jeho očích zasvitnou první hvězdy...