Strakonice ::
odstavec
62
Heydukova Běla přežila svého autora o jedenáct let a spí svůj věčný spánek na tichém hřbitůvku štěkeňském v blízkosti míst, kde prožila nejvzrušenější chvíle svého života. Moje vzpomínání nebude UŽ hledat rozpory mezí podobou nakreslenou básníkem a mezi tváří zachycenou na fotografické desce skutečnosti. Těžko už rozpoznáme jemné retuše, ale trvalejší portrét je přece jenom ten, který žije v básní, poněvadž jej vytvořila básníkova láska.