čtyři kusy spasitelné

Reference

Klatovy :: odstavec 7
"Čas oponou trhnul" - a vidíme na dějišti Martina Lupáče, biskupa suffragana Rokycanova, který se právě vrátil z Basileje, kde už stačil obhájit jen čtyři kusy spasitelné. Byla to krásná osobnost ušlechtilé tolerance, povýšená nad náboženské fanatismy, do jejichž krvavých vírů byla zatím stržena převážná většina synů této země. Tehdy i v Klatovech zapustila kořeny mírná a moudrá slova Blahoslavova: "Pokud na vás jest, se všemi pokoj mějte, ctí se vespolek předcházejíce..." Hle, hořčičné semeno Chelčického, které ani tady nebylo včas uchráněno před tvrdou žoldnéřskou škorní.
Když jsem já šel tou Putimskou branou :: odstavec 3
Už z jména tohoto města slyšíme šelest zlatého písku Otavina na sítech dávných rýžovníků, kteří tu při důležité obchodní cestě založili první osadu v místě dnešního předměstí u kostela svatého Václava. Později bychom zaslechli ryk turnaje z nádvoří přemyslovského hradu, odkud vyšla první královská listina psaná naší mateřštinou, zatímco na kraji lesa usedla česká Diana k nohám laniným. Hle, na nejstarší kamenný most naší vlasti vjíždí koňmo sám Matěj Louda z Chlumčan, správce místní obce táborské, jejíž biskup Mikuláš z Pelhřimova sídlil na zdejší faře, stýkaje se na čas přátelsky i s chelčickým filosofem, který táborské kněží nad jiné miloval". To snad už tady stála káď a zástup bradatých kněží ve vzrušeném disputu stanovil "čtyři kusy spasitedlné", pro jejichž naplnění i obranu se zvedá ježatý les palcátů, sudlic a cepů, doprovázený hřměním tarasnic z válečných vozů. Mech obrůstá náhrobní kameny s vyrytými symboly kalicha na hřbitově u Svaté Trojice, ale ty z ticha tušíš, že "jednou krajem tím šel národ lev", a ne nadarmo má jej toto město ve svém znaku.