Klatovy ::
odstavec
5
Nad zvony, umlčenými interdiktem, strmí vysoký sen české duše patnáctého věku o království božím; víme ze starých písem, žes bylo jedním z měst vyvolených, na které nedopadnou metly hněvu Páně, až začne na zemi jeho pravé vladařství. Snivá duše slovanská vytvořila si tu předobraz posledního soudu i předobraz záhuby ohněm a sírou, jako by milostí intuice předvídala běh příštích časů. Soustředila se z vnějška do nitra a nejdříve "tykadly citu" chápala smysl své existence jednoznačně jako "otázku mravní", kterou si pak, už přesvědčená, řešila s překvapující důsledností. I tady, zejména tady...