Lesy ::
odstavec
22
Stejným vzrušením naplňovalo klukovskou fantasii dobývání pařezů. Z celého tohoto obřadu nás nejvíce zajímala střelba, která se rozléhala z paseky na paseku. Snad každý kluk měl v kapse kousíček doutnáku, "luntu", a trocha střelného prachu, nasypaného do klíče, stačila rozeznít takovou detonaci, až drnčela okna v celém městečku. Toho obcházení zapeklitého pařezu, než se přesekl srdcový kořen, toho páčení a řečí, než se vyvalil pařez, vonící zemí a smolou! Na slunečné straně bývaly na mravenčích pěšinkách jemné písčité hromádky, pod nimiž byly ukryty larvy mravkolvů. Číhávali jsme na nepozorného mravenečka, než se k nim přiblížil. Najednou z hromádky vystřelilo, mraveneček zůstal pod touto lavinou, než se do něho zakousla mravkolví kusadla. Bylo to jistě dramatičtější než číhání pavouka v koutě pavučinové sítě...
mravkolev
