Lesy ::
odstavec
21
Sbírat jahody sám podobalo by se práci Popelčině, kterou by mohla vymyslit jen macecha, sok v lásce nebo žalářník. Toho pospíchání dětských prstů, než se naplní jeden jediný posběráček, tak pomalu přibývající modravými kuličkami! Nikdo za mého dětství neviděl česací hřeben, jehož by bylo použito v našich lesích. Jak nám chutnával krajíc suchého domácího chleba, k němuž jsme přikusovali nakyslé borůvky, a pranic nám je neznechutila ani ploštice, která se jakoby naschvál připletla do dětské hrsti. Tenkráte byly v chalupách vdolky jedinou pochoutkou a rohlík jsme znali jenom z vyprávění jako věc dětské chuti naprosto nedostupnou. Borůvky, ovoce chudých, dodnes mě vzrušujete nápovědí klukovských chutí... vždyť i jablíčko, které je mělo ukojit, musilo být tajně ukradeno s cizího stromu.